Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan Malý  Obrazek

Tenorista se zkušeností s prací ve velkém sboru dobře a zvučně doplňuje i naše komorní pěvecké sdružení. Pracuje jako novinář a fotograf, momentálně pro Receptář – magazín zahrádkářů, kutilů a koníčkářů. 
     Jako pachole (od druhé do čtvrté třídy ZŠ) chodil na piáno, někdy za piáno, neb byl chlapec těkavý. V lidušce také pravili, že má hezký hlas, ale z klukovského ostychu nedbal. Nakonec na něho - již ve zralém věku - stejně došlo. Po jednom večeru na horách při kytaře jej oslovila členka Smíšeného sboru ČVUT, že má pěkný hlas (zase) a že ve sboru hledají tenory. Zavedla jej někdy asi v r. 2002 nebo 2003 na zkoušku zmíněného sboru a Honza se tam po překousnutí obvyklých začátečních nepříjemností docela zabydlel.
     Když mu spolužák z knihovnické nástavby Jakub „hodil e-mailové laso, že zpopelněný pták hodlá znovu povstat“, ochotně strčil do nastražené smyčky svoji tenorovou hlavu a 8.3.2007 je pravidelně zkoušejícím a vystupujícím členem sboru.Obrazek
     V r. 2009 jubiloval ve spokojeném svazku manželském (30), z něhož vzešli dva synové. Od mládí holduje pohybu (tenis, lyže, hory, v poslední době kolo). Ve zralejším věku jeho sportovní rozlet přibrzdila artróza obou kyčlí, ale doktoři mu dali nové (2004 a 2007). 
     Jeho uchu lahodí živoucí muzika bez ohledu na škatulky i období (klasika, jazz, lidovky naše i ze světa) a někdy ho rozpohybuje do zábavných baletních improvizací. Okem rád spočine na hezké krajině či postavě (celky i detaily) a rád fotí nejen pro zaměstnavatele, ale i volně pro radost. V mládí poměrně dost čítával beletrii, dnes sáhne spíše po dokumentu; podobné je to s biografem a televizí. Občas zavítá i na divadelní představení. 
     Doma celkem pravidelně vaří, a co si takto nadrobí, i s chutí sní - obvykle naši masnou klasiku, jako guláš, jednoduché úpravy ryb, vepřů, drůbeže, krav a býků, což zapíjí naším pivem, v posledních letech i kvalitním vínem (hlavně bílým s bublinkami). Když si občas vyjede za hranice, rád otestuje tamní speciality, a přestože v Číně nebyl, chutná mu její kuchyně. Tak to je renesanční člověk Honza Malý.

 
 

Portrét