Jdi na obsah Jdi na menu
 


LOUTNA ČESKÁ premiéra v květnu 2010

 Koncertní vystoupení v květnu 2010
   Na blogu portálu Unie sborů si pod názvem Fenix zpívá Loutnu můžete přečíst, v jaké sestavě jsme zpívali Michnovu Loutnu českou v neděli 30. května na Karlově. Toto koncertní vystoupení bylo v několika směrech premiérou. Tak především poprvé s námi spoluúčinkovali sympatičtí Fautores flautae, písecký instrumentální soubor (flétny a kytara). Poprvé s námi jako host zpívala sólistka Lucie Valentová. Rovněž poprvé s námi jako nový člen sboru Fenix veřejně vystoupil tenorista Jan Malík. A poprvé za dlouhou dobu s námi nezpíval tenorista velmi podobného jména, Honza Malý (služebně starší), kterému rekonvalescence po nemocničním pobytu nedovolila aktivní účast; byl však přítomen jako posluchač. Poprvé také účinkoval někdo ze sboru vsedě: obětavý basista Jan Zelenka se dostavil a působivě odezpíval sbory i sborová sóla jako kvartet a tercet, a to i přes to, že asi před týdnem poslal omluvný mail: nejprve podlehl viróze a vzápětí ho vzala bolest zad. Budiž hrdinovi čest a sláva, že nenechal sbor na holičkách!

 
Obrazek
              

 

 LOUTNA ČESKÁ
 
Tak sbor zase jednou zpíval, flétny i kytara hrála,
Honza Malý* se jen díval, Blanka s Lucií se smála.
Lucie v bílé, Blanka v černi, krinolína, vlečka, vlasy;
ocení diváci věrní hru na renesanční časy?
 
Radostně že sóla zněla, to je smysl mojí řeči,
zazněla tu Loutna celá, i o Michalu a meči.
Dámy v altu – pohleď sám: vlečky, přezky, začepeny
- chce to obraz, zlatý rám - tak půvabné jsou ty ženy!
 
Flétnisté přijeli z Písku, živě, s chutí hudli, hráli,
nebáli se toho risku, zisk převážil, nebyl malý.
Václav Holub dostal ptáka**, ostatní dostali růži,
Fenix k nápodobě láká, zkus být chvíli v ptačí kůži!
 
Že flétnista ztratil brýle? Hlavně že je zase našel,
vždyť to byla jenom chvíle. Petra pak dostala kašel.***
Kostýmy jim sluší, sednou! (A sólistky – věru dámy!)
Doufám, že víckrát, ne jednou, hudci z Písku hráli s námi.
 
Jan Zelenka zpívá v basu, stoličku mu Petr shání,
i přes bolest krásu hlasu nabízí co zboží k mání.
Ach to zdraví, už se hlásí, tahle půjčka se vždy vrátí,
ještě že zbývají hlasy, když už se nám zdraví hatí.
 
Jednoho v publiku Jana, další tři na scéně máme,
nekoukej se jako vrána, však ti hezky zazpíváme.
Jan Malík má premiéru, zpívá statečně i čistě,
nesvede nás do maléru, je to muž na pravém místě.
 
Veselý žert z natáčení? Marie****si deštník nese.
Chtěla minerálku donést. Teď se sama smíchem třese.
Tak to byla generálka. Mám to na přeskáčku celé.
Je to vždycky nervů válka. Teď se mi to v hlavě mele.
 
Pan sbormistr dobře mával, řídil sóla, flétny, sbor,
ze železa nervy zkuté musí míti tento tvor.
Dirigoval i sbor řídil, přitom úsměvy nešetřil;
to by nesved žádný břídil - vychutnal si každou z chvil!
 
Jakub Brunner, Praha - květen 2010, 32 zdvojených veršů
 
* Tenorista Fenixu Jan Malý byl nedávno propuštěn z nemocnice, ale přišel nás podpořit jako pozorný posluchač.
 
** Václav Holub, vedoucí Fautores flautae, dostal jako malou pozornost keramické dílko kamarádky Dáši Chlebounové, humorně pojatého fénixe s velkým zobanem.
 
*** Petra Holubová, zdatná flétnistka, se dodatečně ptala dam z Fenixu, co si oblékají pod kostýmy, aby jim v kostele nebyla zima.
 
**** Marie Rosolová, ředitelka webových stránek sboru Fenix.